stav: uživatel nepřihlášen | přihlásit

Článek

Draci nad letištěm v říjnu 2006

6.10.2006 byl zdánlivě pátek jako každý jiný – končil pracovní týden a dospělí i děti se těšili na víkend. Jenže na 3. základní škole některé žáky, vyučující a vychovatelky čekalo odpoledne plné vzrušujících zážitků – drakiáda, pohádková cesta a jiná překvapení, o kterých se dočtete dále. A proč to všechno? Třeba proto, že jsme chtěli sblížit prvňáčky s deváťáky - těm malým ukázat, že na naší škole najdou starší kamarády, kteří jim pomohou dostat draka na modrou oblohu - vymotat se ze zrádných provázků, chytit správný vítr a hurá s drakem do oblak. A nejen to. Dalším důvodem bylo, aby ti starší v sobě našli trpělivost a pochopení pro malé spolužáčky, kteří možná nejsou tak silní, zkušení a samostatní, ale zato mají úžasnou energii, která zmohla kdejakého deváťáka mnohem dřív, než si myslel. A vydržet ustavičné štěbetání malých holčiček přivádělo obzvlášť některé velké kluky k málem totálnímu zhroucení. Za chvíli bylo nebe nad letištěm plné pestrých dráčků. Počasí nám přálo a byla radost sledovat starostlivost a snahu těch skoro dospělých kluků a holek,aby jejich svěřenci byli spokojení. Koho omrzelo pouštění draků, mohl se zahřát u ohně a pochutnat si na opečeném buřtu. Už se smrákalo, když se naše výprava vracela ke škole, kde na některé děti čekali zvědaví rodiče, ale pro více než 60 kluků a holek začínala další část programu: Zatímco se prvňáčci zotavovali a posilňovali, připravovali jim ti starší pohádkovou cestu lemovanou světýlky, na které čekali čertíci, čarodějky, bílá paní a jiné bytosti s úkoly, za jejichž splnění dostali holčičky a kluci razítka a tajemné klíče. Všichni statečně prošli cestu strašidelně tmavou školou až k posledním dveřím, za kterými čekal PODZIM na vysvobození. Za odměnu si mohli všichni užít diskotéku s hrami, které opět připravili naši nejstarší žáci. A co bylo dál? Po řádném trdlování a výskání uložili deváťáci utahané holčičky a kluky do spacáků, předtím samozřejmě dohlédli na hygienu, pomohli s čištěním zoubků, vyčurat a spát! A co pohádka na dobrou noc – ta by nebyla ? Ale ano – takže ještě dramatický přednes o pejskovi a kočičce, jak pekli dort, a teď už ale opravdu dobrou noc. Konečně spí – s úlevou vydechli deváťáci a odebrali se na svůj pavilon užít si tancování bez vyčerpávající péče o malé. Nakonec i je přemohla únava. Tolik ruchu školní zdi nezažily už dlouho a že jsou z přestávek na leccos zvyklé!… Možná se divíte, že se nezmiňuji o dospělých. Co dělaly celou dobu paní učitelky a vychovatelky ? Inu zpovzdálí sledovaly, jak všechno bezvadně probíhá, připraveny pomoci, kdyby nastal problém. Ale žádný nebyl – celý program byl skvěle připraven jak dospělými, kteří ho vymysleli, podpořili a uskutečnili, tak deváťáky, kteří také věnovali mnoho času výrobě kostýmů, rekvizit, nachystání dřeva na oheň a prutů na opékání, nastudování pohádky, přípravě pohoštění v hodinách vaření, či výběru hudby na diskotéku. A jen tak mezi námi – že přitom vlastně probíhala výchova k toleranci., respektování odlišností, prevence patologických jevů,… to si uvědomovali ti dospělí, ale dětem se o tom říkat nemuselo – prožívaly to prakticky a na vlastní kůži. Všem, kteří se na akci podíleli, patří velké poděkování. A úplně na závěr – ti deváťáci ale umějí příjemně překvapit! Kdo by to předtím do nich řekl,že ?

Copyright @ 2006-2011 Základní škola Jindřichův Hradec II - Jarošovská ulice | administrátor